2001 - DO SINGAPURU, MALAJSIE, THAJSKA, KAMBODZE A LAOSU ZPRÁVY Z CESTY


PŘEHLED ZPRÁV Z CESTY
27.červen Nastal den odjezdu. Dnes večer nasedneme do letadla a přes Frankfurt se dopravíme do Singapuru. Cesta to bude dlouhá, ale toužebně očekávaná. Příště se ozvu za pár dní už z Asie.
Praha
29.červen Tak jsme v Asii - v Singapuru. Let byl vcelku v pohodě, společnost Lufthansa mne celkem potěšila. Počasí v Singapuru je vyhovující, to znamená žádná vedra ani obrovská vlhkost - tak nějak pohoda. Jsme tu druhý den a ještě ani nepršelo. Ubytováni jsme v jednom guesthousu doporučeném v Lonely Planet. Ceny jsou mírně vyšší, ale snesitelné. Dnešní den jsme věnovali procházce po městě a zítra míříme do Malajsie - do Melaky.
Singapur
1. červenec Tak a jsme v Malajsii, v přístavním městě Melace. Je to velmi zajímavé místo, plné historie portugalského, holandského a britského kolonializmu. Lidé jsou zde velmi přívětiví, jídlo a pití je výborné a snadno zapomeneme na vysoké ceny v Singapuru. Zítra odjíždíme do Kuala Lumpuru a pak se ještě uvidí.
Melaka
3.červenec Jsme stále v Malajsii. Z Melaky jsme přejeli do Kuala Lumpuru, hlavního města země. To se pyšní hned několika světovými prvenstvími: nejvyšší budova (bohužel vyhlídková terasa byla zavřená), nejvyšší televizní vysílač, nejvyšší stožár na vlajku a nejdelší metro řízené dálkově automaticky. V Kuala Lumpuru se neustále něco staví a malajci se snaží v modernosti dosáhnout Singapuru. Dnes jsme projeli silnici džunglí na sever do muslimského Kota Bharu. Podnebí a hlavně strava je zde daleko příjemnější. Dnes se zde koná zápas místní první ligy v kopané a tak možná neodoláme. Zítra překročíme hranice do Thajska ...
Kota Bharu
9. červenec Zdravím všechny z Bangkoku. Ale nejprve postupně. Přechod hranic z Malajsie byl velmi rychlý. Stačilo pouze vyplnit vstupní formulář a jsme v Thajsku. Náš první cíl byl Narathiwat, kam jsme se přesunuli autobusem. Je to male okresní městečko na pobřeží Jihočínského moře, prakticky bez cizinců. Po troše odpočinku jsme přejeli do Bangkoku, hlavního města Thajska. Zde jsme se ubytovali v čínské čtvrti a postupně si prohlédli město. Bangkok vskutku nabízí mnoho zajímavých nejen historicky-kulturních památek přes den i ve večerních hodinách. Dnes jsme bez problémů za 900TBh získali vízum do Laosu a večer odjíždíme na noc autobusem do Tratu abychom pozítří překročili hranice do Kambodže.
Bangkok
17. červenec Zdravím všechny z Phomphenhu, hlavního města Kambodže. Ale po pořádku ...
Z Bangkoku jsme se přepravili nočním autobusem do východothajského města Trat. Cesta byla trochu složitější, protože bylo nutné překonat menší záplavy. Z Tratu jsme pokračovali mikrobusem na hranice do Hat Lek, kde se vydává vízum do Kambodži za 20 USD a tamtéž jsme překročili hranice a do městečka Koh Kong to bylo už jen kousek. Tam jsme poprvé opravdu poznali rozdíl mezi poměrně velmi rozvinutým Thajskem a relativně zaostalou Kambodžou. Ubytování a strava zde ale byla na velmi vysoké úrovni a tak jsme zde pár dní vydrželi a navštívili pár zajímavostí v okolí.
Do hlavního kambodžského přístavu Sihanoukville jsme se přesunuli lodí a po dvou nocích pokračovali do Phomphenu. Silnice v zemi nejsou v nejlepším stavu a to nejhorší nás údajně ještě čeká. V Phomphenu je několik zajímavostí, které jsme navštívili, zejména tzv. Vražedná pole (koncentrační tábor Rudých Khmerů), Národní muzeum a Královský palác. Měli jsme také obrovské štěstí, protože jsme na vlastní oči na vzdálenost asi 10 metru zahlédli místního krále Sihanuka v doprovodu severokorejského premiéra.
Zítra odjíždíme do Siamrepu, nedaleko bájného Angkoru.
Phomphenh
24. červenec Zdravím všechny z Thajska, ale po pořádku. Přesun z Phomphenu do Siamrepu byl velmi zajímavý. Jeli jsme pickupem, cesta byla hrozná - 14 hodin plných výmolu a oprav auta. Siamrep je významné město nedaleko Angkoru. Sám Angkor se rozkládá severně od města a rozhodně stojí za vidění. Především západy slunce jsou okouzlující. Jednodenní návštěva areálu ale bohatě postačuje.

V Siamrepu jsme uvážili další plán cesty a hned z několika důvodů se rozhodli změnit trasu přesunu do Laosu - tedy nikoli Mekongskou cestou přímo, ale přes Thajsko a poté do Laosu. Finanční hledisko u obou variant je stejné. Do Laosu vstoupíme pravděpodobně zítra ve městě Savanakhet. Jediny problém nám teoreticky může způsobit zajištění dalšího vstupu na našem vízu do Thajska (z Prahy máme jen 2 vstupy).

Nyní jsme ve městě Ubonratchatani, typickém východothajském městečku známem snad jen svojí leteckou základnou odkud bájný Rambo vyrážel do akce ve Vietnamu. Odjíždíme směrem k Mekongu vstříci Laosu.

Ubonratchathani
30. červenec Zdravím všechny z malého městečka uprostřed Laosu.
Z Ubonu v Thajsku jsme jeli autobusem do Mukdahanu, kde jsme si museli vyřídit "re-entry" vízum do Thajska, což vůbec nebyl problém. Mukdahan je malé městečko u Mekongu, naproti přes řeku je v Laosu Savanakhet, kam jsme se přeplavili větší motorovou pramicí. Laos byl pro nás velké pozitivní překvapení. Po zkušenostech s Kambodžou jsme byli  velmi překvapeni úrovní země a jejích obyvatel. Žádní žebrající otrhanci jako v Kambodže nebo v Indii, ale slušní a hrdí lidé, kteří člověku pomůžou, když je potřebuje, ale neotravují, když je nepotřebuje. Laos je sice formálně komunistická země, ale podobně jako v Číně to vůbec na první pohled není patrné. Jediný problém jsou snad pouze peníze. Nejvyšší bankovka má hodnotu zhruba půl dolaru, takže človek musí nosit štosy bankovek omotané gumičkou.
Ze Savanakhetu do hlavního města Vientianu jsme se přesunuli nočním autobusem, což byla cesta poměrně vyčerpávající. Vientiane je město - spíše trochu větší vesnice, stejně jako všechna Laoská městečka nepostrádájící svoji krásu. Zejména nábřeží Mekongu stojí za chvíli posezení při něčem dobrém k jídlu a k pití (vše je zde velmi levné a to i na jinak levné poměry celé JV Asie). Poté jsme prejeli sem, do města Vangvieng, které se nachází na půl cesty do Luangprabangu. Je to zajímavé malé městečko obklopené horami a jeskyněmi. Strávíme tady asi pár dní. Přiště se ozvu až z Thajska, protože internet je tu sice všude, ale je poměrně pomalý.
Vangvieng
11. srpen Zdravím všechny z Chiang Mai, nejvýznamnějšího města na severu Thajska. A proč jsem se 12 dní neozval? Zde v Thajsku je internet všude a velmi levný (pod 20Kč na hodinu), problém je v tom že málokde mají software na tvorbu www stránek.
Z Vangviengu jsme se pokusili stopovat a asi po hodině nám zastavil německy obchodník žijící přes 40 let v Asii a dovezl nás až do Luang Prabangu. Byla to velmi zajímavá cesta. Luang Prabang je perla Laosu. Kdysi to bylo královské město a dnes je to hlavní turistická atrakce celé země. Je zde několik zajímavých templů, královský palác přeměněný na muzeum a v okolí několik zajímavých vodopádů.
Z Luang Prabangu jsme se vydali lodí (fast slow boat) po Mekongu na dvoudenní plavbu na hranice Thajska do Huai Xiai. Cesta to byla velmi zajímavá a i relativně pohodlná.
V Huai Xiai jsme přepluli do Thajska a pár dní pobyli v oblasti tzv. Zlatého (opiového) trojúhelníku na hranici Thajska, Laosu a Barmy.
Poté jsme se přesunuli do Chiang Rai. Objevili jsme velmi zajímavou a hlavně levnou ubytovnu (140Kč za dvoulůžkový pokoj - běžná cena v Thajsku), kde měli i bazén! Trochu odpočinku po nekolikatýdenních přesunech neuškodí.
Nyní jsme v Chiang Mai, cestovatelsky poměrně zajímavém městě na severu Thajska a začínáme se pomalu přesouvat na jih a do Singapuru - cesta už se totiž pomalu chýlí ke konci.
Chiang Mai
16. srpen Zdravím všechny z krátké zastávky ve městě Nakhon Pathom. 

Z Chiang Mai jsme odjeli nočním vlakem do Ayuthaye. Ayuthaya je bývalé staré thajské hlavní město se zajímavými památkami. Následující den jsme přejeli autobusem s přestupem do města Kanchanaburi. Je to příjemné městečko u řeky Kwai a nedaleko se nachází známý Most přes řeku Kwai, který byl postaven za 2. světové války spojeneckými zajatci japonské armády, která potřebovala vybudovat železnici na lepší spojení s Barmou k ovládnutí Indie. Most byl na konci války zničen nálety spojenců a dnes je obnoven  pro normální provoz vlaků a jako turistická atrakce.

Nyní pokračujeme vlakem na jih, do Trangu, kde chceme chvíli pobýt u moře.

Nakhom Pathom
22.srpen Posílám poslední pozdrav z cesty, z malajského ostrova Penang.

Z Nakhom Pathomu jsme se nočním vlakem přesunuli do Trangu na jihu Thajska a odtud minibusem do Hat Yak, malé vesničky na břehu Andamanského more, kde jsme 2 dny odpočívali. Odtud jsme přejeli přes Trang do Satunu, malého muslimského města na jihu Thajska odkud plují lodě do malajského nejmenšího státu Perlisu. Loď - dřevěná bárka pluje až když se sejde 14 pasažérů a cesta je to velmi zajímavá, po poměrně hodně vlnitém moři na takové malé lodi.

V Malajsii nas přivítali v male celnici a stejne jako po celou cestu se žádná námi očekávaná protidrogová prohlídka nekonala. Místní noviny v Malajsii ale i v Thajsku jsou plné zpráv o boji proti pašování drog, ale nás to nijak neomezuje.

Navečer jsme se přesunuli autobusem do Butterworthu a lodí do Penangu. Je to celkem zajímavé město s výrazným čínským a indickým vlivem. Včerejší den jsme věnovali prohlídce města a hlavně nákupům.

Dnes večer odjíždíme nočním autobusem do Singapuru a zítra odlétáme přes Mnichov zpět domů.

Penang
24. srpen Posílám závěrečnou zprávu z Prahy, po příletu.

Z Penangu jsme se přesunuli nočním superluxusním autobusem (jen 28 míst) do Singapuru a odtud ze snad nejkrásnějšího a nejmodernějšího letiště na světě letadlem německé Lufthansy do Mnichova. Tam nastal menší problém. Návazný let s ČSA do Prahy byl zrušen a tak jsme museli počkat několik hodin na let další. Tím se cesta sice trochu prodloužila, ale nakonec jsme krátce po poledni přistáli v Ruzyni a cestu lze tedy tímto považovat za ukončenou.

Praha

NAVRCHOLU.cz


ZPĚT NA INFORMACE O TÉTO CESTĚ